Růžový fěrtoch prozradil, které děvče je k vdávání

Podle barvy sváteční zástěry se u nás kdysi poznalo, která dívka je ještě svobodná.

Ještě před první světovou válkou chodily ořešínské ženy v neděli a o svátcích do kostela v kroji. Pod hedvábnou svrchní sukni si braly několik naškrobených spodniček, prý někdy až osm. Na hlavu si uvazovaly květovaný turecký šátek, kterému se říkalo vídeňák. Starší ženy si drdol připínaly vlásničkami, a těm se podle německého Haarnadel říkalo hornódle.

Nejvíc ale napověděla zástěra, fěrtoch. Svobodná děvčata nosila světlé barvy, bílou nebo růžovou, takže každý hned poznal, která je k vdávání. Lidka Šimková si po babičce pamatuje písničku, která to pěkně shrnuje: „Všichni mně říkali, že já se nevdám, že já růžového fěrtůšku nemám.“

Dnes kroj známe už jen z pár dochovaných snímků. Ve sborníku jsou i rodinné fotografie z roku 1914, pořízené na památku těsně předtím, než muži odešli do války.

Navazujeme: v plánech na další roky je, aby měl Ořešín zase vlastní kroje. Více v plánech.

Zdroj: Sborník 730 let Ořešína, kapitola 8: Staré zvyky a tradice.